Aktuálně - Životní prostředí

Budeme přednášet na konferenci Hydroanalytika 2019

9.9.2019

Naše společnost bude, stejně jako loni, aktivním účastníkem již 8. ročníků konference Hydroanalytika 2019, zaměřené na anyltickou chemii. 

Naše zástupkyně vystoupí s příspěvkem na téma UHPLC-MS/MS analýza a monitoring 1,2,4-triazolu v životním prostředí. 

Triazolové fungicidy představují jednu z největších a nejdůležitějších skupin pesticidů. Fungicidní přípravky na jejich bázi se aplikují na široké spektrum plodin, především ovoce, zeleninu, semena, oříšky a obiloviny. K hlavním představitelům a účinným látkám této skupiny pesticidů patří tebukonazol, epoxikonazol, cyprokonazol, difenokonazol, paklobutrazol, a propikonazol. Strukturně se jedná o látky, které ve své molekule obsahují dusíkatý heterocyklus 1,2,4-triazol. Všechny uvedené látky jsou deklarovány jako biodegradabilní, ovšem s různým poločasem rozpadu, který např. u tebukonazolu může být až 170 dní. Celkově bylo popsáno několik metabolických drah těchto látek, kdy v závislosti na tom, zda je pesticid přítomen v rostlině nebo v půdě, vznikají různé relevantní metabolity. V půdě byl jako hlavní metabolit triazolových fungicidů definován právě diskutovaný 1,2,4-triazol. 1,2,4-triazol se do životního prostředí může dostat i jako vedlejší produkt průmyslové výroby farmak nebo nitrifikačních inhibitorů.

Analýza „mateřských“ triazolových pesticidů je díky možnostem dnešní moderní instrumentace relativně snadná, běžně jsou součástí multireziduálních analýz pesticidů ve složkách životního prostředí nebo v potravinách. V závislosti na typu matrice a dostupné instrumentaci jsou nejčastěji analyzovány metodou přímého nástřiku nebo pomocí QuChERs extrakce ve spojení s kapalinovou chromatografií a tandemovou hmotnostní detekcí (UHPLC–MS/MS). Vzhledem k malé molekulové hmotnosti 1,2,4-triazolu a jeho spíše polárnímu charakteru, je analýza 1,2,4-triazolu podstatně problematičtější. Díky nízké retenci na C18 analytických kolonách a malé citlivosti, nemůže být tato látka součástí multireziduálních analýz. Dalším problematickým aspektem stanovení je izomer této látky, tedy 1,2,3-triazol, který je možné běžně detekovat ve složkách životního prostředí, ale nejedná se o metabolit triazolových pesticidů. Analytická metoda tedy musí garantovat chromatografickou separaci obou těchto látek.

V rámci prezentace budou všechny výše uvedené aspekty stanovení diskutovány, pozornost bude věnována také legislativě a monitoringu tohoto důležitého relevantního metabolitu ve složkách životního prostředí.