Právní úprava v EU: Současé požadavky a připravované změny

Regulační přístup EU k PFAS v biotě se obecně zpřísňuje. Směrnice 2013/39/EU u vádí jako jedinou prioritní látku ve vodním prostředí PFOS s normou environmentální kvality (NEK) pro biotu (ryby) 9,1 μg/kg původního vzorku. Normy bezpečnosti potravin se však výrazně zpřísnily. Od roku 2023 stanovuje Nařízení (EU) 2023/915 maximální limity pro součet čtyř PFAS (PFOA, PFOS, PFNA a PFHxS) v různých potravinách. Zatímco standardně platný maximální limit pro rybí maso je stanoven na 2,0 μg/kg vzorku, nařízení zohledňuje významnou mezidruhovou variabilitu v bioakumulaci a environmentální expozici. Limity kontaminace jsou odstupňovány podle druhů, aby odrážely různé úrovně bioakumulace. Například zatímco pro lososa atlantického je limit stanoven na 5,0 μg/kg, prahové hodnoty pro jiné druhy, jako je síh (lososovitá ryba) nebo mník (treskovitá ryba), mohou dosáhnout až 45 μg/kg. Tyto rozdíly zohledňují odlišná stanoviště a pozice v potravním řetězci. 

EU postupně přechází ke skupinovému přístupu v ochraně životního prostředí. Navrhovaná novela rámcové směrnice o vodě by rozšířila monitoring z jednotlivých látek na PFAS jako skupinu. Tato změna reflektuje aktuální vědecké poznatky EFSA o bioakumulačním potenciálu a kombinované toxicitě těchto perzistentních látek. Představuje strategický posun od regulace izolovaných sloučenin k řízení celé chemické třídy s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví i vodních ekosystémů.

Jak PFAS kontaminují biotu

Kontaminace vody a půdy:
Do životního prostředí se PFAS dostávají z různých zdrojů, mezi něž patří průmyslová zařízení, skládky či hasicí pěny. Jejich chování v prostředí závisí na délce řetězce: PFAS s krátkým řetězcem jsou vysoce mobilní a přetrvávají v povrchových a podzemních vodách, zatímco PFAS s dlouhým řetězcem se váží na organické látky a akumulují v sedimentech.

Bioakumulace ve vodním potravním řetězci:
Vodní organismy, typicky ryby a měkkýši, přijímají PFAS z vodního prostředí i kontaminované potravy a akumulují je ve svých tkáních. V potravním řetězci pak dochází k biomagnifikaci – postupnému zvyšování koncentrací směrem k vyšším trofickým úrovním. Tento efekt je nejmarkantnější u PFAS s dlouhým řetězcem (např. PFOS) u dravých ryb.

Kontaminace suchozemských živočichů:
V kontaminovaných oblastech přijímají zvířata PFAS z pitné vody, krmiva, půdy i prachu. Látky se pak vážou na bílkoviny a koncentrují především v krvi a játrech, odkud se mohou dostávat do potravin živočišného původu jako je mléko nebo vejce.

Kontaminace plodin:
Rostliny mohou PFAS vstřebávat z kontaminované půdy i při zavlažování znečištěnou vodou. Míra absorpce závisí na struktuře látky; PFAS s krátkým řetězcem jsou obecně snáze absorbovány kořeny, což usnadňuje jejich vstup do suchozemského potravního řetězce.

Další mechanismy a související faktory:
Prekurzory PFAS se mohou v prostředí přeměňovat na perzistentní perfluoralkylové kyseliny (PFAA), například PFOS a PFOA, čímž postupně narůstá zátěž živých organismů.
Důležitou roli ve vodních ekosystémech hrají sedimenty a bentické organismy jako hlavní cesty expozice. Ke kontaminaci půdy a vody přispívá také atmosférický transport a depozice. Do zemědělských systémů pak PFAS pronikají především při aplikaci čistírenských kalů a zavlažování kontaminovanou vodou.

Dopad na živé organismy

Postupná akumulace:
Díky své chemické stabilitě a pomalé eliminaci přetrvávají PFAS s dlouhým řetězcem v organismech, kde jejich koncentrace v průběhu času narůstají. Tyto látky se vážou na bílkoviny a hromadí především v krvi, játrech a vejcích. Na vyšších trofických úrovních pak dochází k biomagnifikaci.

Potenciální účinky na zdraví:
Expozice PFAS u volně žijících živočichů vede k celé řadě negativních účinků: potlačení imunitního systému, narušení endokrinních funkcí a činnosti štítné žlázy, změnám metabolismu lipidů, poškození jater a nepříznivým dopadům na vývoj a reprodukci (například snížené úspěšnosti líhnutí). Z hlediska karcinogenity klasifikuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) PFOA jako karcinogenní pro člověka (skupina 1), zatímco PFOS řadí mezi možné karcinogeny (skupina 2B).

Přenos z matky a vývojová citlivost:
PFAS se mohou přenášet z dospělých jedinců na potomky prostřednictvím vajec a mateřského mléka, což raná vývojová stadia činí obzvláště zranitelnými.

Monitoring a biomagnidikační profily

Populace volně žijících ryb a bezobratlých živočichů v EU vykazují měřitelné koncentrace PFAS (PFOS a PFCA) v rozmezí desítek až stovek μg/kg testovaného původního vzorku. Mořští predátoři na vrcholu potravního řetězce pak často přesahují limity NEK stanovené pro biotu, a to především u látky PFOS. 
Míra biomagnifikace se sice u různých sloučenin liší, PFAS s dlouhým řetězcem však vykazují jednoznačnou tendenci k hromadění.

Analytické metody

Laboratoře ALS provádějí stanovení PFAS v biotě pomocí akreditované metody LC–MS/MS v souladu s normou ISO/IEC 17025. Tato analýza poskytuje kritické informace o kontaminaci životního prostředí. Metoda prošla komplexní validací na široké škále matric – od ryb a mořských plodů (mlži, korýši, hlavonožci) přes maso, vejce a mléko až po různé rostlinné tkáně.

Logistika a manipulace se vzorky:
Pro zachování integrity analyzovaných látek a prevenci biologického rozkladu je nezbytné dodržovat přísné postupy při přepravě vzorků. Vzorky by měly být zasílány expresní kurýrní službou. Pokud jsou odesílány v zmraženém stavu, musí zůstat zmrazené po celou dobu transportu.

Hmotnost vzorku:
Ačkoli laboratoř dokáže zpracovat i pouhých 10 g vzorku, pro zajištění reprezentativnosti doporučujeme zaslat alespoň 50 g. Vzorky jsou následně lyofilizovány (sušeny mrazem) a důkladně homogenizovány, čímž se získá stabiln a homogenní testovací vzorek. Tento postup stabilizuje matrici a zakoncentruje analyty, což umožňuje detekci i stopových množství cílových PFAS.

Extrakce a analýza:
Analytický pracovní postup využívá modifikovanou metodu QuEChERS pro účinnou extrakci analytů, následovanou přečištěním metodou extrakce na pevnou fázi (SPE) k odstranění matričních interferencí. Konečná separace a detekce analytů probíhá na moderním přístroji UHPLC–MS/MS.

Kvantifikace:
Kvantifikace jednotlivých PFAS probíhá pomocí izotopově značených interních standardů. Poměry odezev nativních analytů a jejich izotopově značených protějšků v hmotnostním spektrometru korelují s poměry jejich koncentrací. Tato metoda poskytuje robustní korekci ztrát analytu během celého analytického procesu (extrakce, čištění, ionizace) i kompenzaci matričních efektů, čímž zajišťuje vysokou přesnost, preciznost a správnost stanovení i při analýze komplexních biologických matric.

Literatura:

• Teunen et al.: PFAS accumulation in indigenous and translocated aquatic organisms from Belgium, with translation to human and ecological health risk. Environ Sci Eur (2021) 33:39

• Byns et al.: Bioaccumulation and trophic transfer of perfluorinated alkyl substances (PFAS) in marine biota from the Belgian North Sea: Distribution and human health risk implications. Environmental Pollution 311 (2022) 119907

• Gkika et al.: Strong bioaccumulation of a wide variety of PFAS in a contaminated terrestrial and aquatic ecosystem. Environment International 202 (2025) 109629
   

Seznam cílových PFAS
LOQ: Limit kvalifikace (μg/kg)