Aktuálně - Životní prostředí

ALS bude prednášet na konferenci Nové trendy v úpravě vody a v systémech zásobování pitnou vodou

5.4.2022

Za účasti ALS se ve dnech 6.-7. dubna 2022 uskuteční konference v Horním Smokovci zaměřená na oblast zásobování pitnou vodou, řešení nejefektivnějších způsobů, vznikajících problémů i konfrontování různých technických, resp. technologických postupů. Příspěvek na téma PER/POLYFLUORALKYLOVANÉ SLOUČENINY (PFAS) V PITNÝCH VODÁCH bude prezentovat Ing. Václav Šístek, který je vedoucim sekce Organických analýz v laboratořích ALS Czech Republic, s.r.o.

Poly- a perfluorované sloučeniny (PFAS) patří mezi persistentní organické polutanty životního prostředí. V současnosti se uvádí, že existuje víc než  5000 tisíc těchto sloučenin. Tyto látky jsou velmi stabilní a dostávají se do životního prostředí, kde dochází k jejich akumulaci. Proto jsou jejich rezidua detekovaná v různých složkách ŽP a to nejenom v industriálních oblastech. 


Najznámější zástupce PFAS: perfluoroktansulfonát (PFOS) a perfluoroktanová kyselina (PFOA) byly zahrnuty do Stokholmské konvence a v současnosti je jejich použití zakázané. Od 1.1.2022 je v platnosti limit 0,1 µg/L pro sumu 20 PFAS v pitné vodě podle SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o kvalitě vody určené k lidské spotřebě.

ALS Czech Republic má s analýzou PFAS bohaté zkušenosti.  Analýze PFAS sa věnujeme už od roku 2013. V současné době analyzujeme více než 15 000 vzorků ročně v různých matricích z různých regionů Evropy. Analýzy jsou zaměřené hlavně na matrice  environmentálního původu: vody, zeminy, sedimenty atd.

Používáme nejmodernější přístrojové vybavení, přístoje LG-MS/MS (ultraúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostní detekcí) ve speciální konfiguraci většinou v kombinaci se zakoncentrováním vzorku.

Naše metody umožňují analýzy PFAS od ultrastopových koncentrací (< 1 ng/L v pitných vodách). Postupně naše metody optimalizujeme a rozšiřujeme, aktuálně metody zahrnují 43 cílových analytů. Tento rozsah bude i nadále rozšiřován v  návaznosti na aktuální požadavky jak ze strany legislativy, tak ze strany zákazníků. Zároveň budou validované metody v dalších matricích.

Perfluorované látky jsou pro životní prostředí velmi nebezpečné a to především kvůli jejich environmentální perzistenci, bioakumulaci a biomagnifikaci ve vodních a suchozemských potravních řetězcích. PFAS samovolně nevznikají, všechny kontaminace jsou tak výsledkem působení človeka. Do životního prostředí se dostávají už ve fázi výroby, ale i v průběhu jejich používání a při likvidaci výrobků, které je obsahují. Látky s nízkým počtem uhlíků jsou velmi dobře rozpustné ve vodě, látky s vysokým počtem uhlíků se vážou na prachové částice. Obě tyto skutečnosti vedou k tomu, že tyto látky jsou přenášené i na veliké vzdálenosti. Jejich rezidua byly detekované i mimo industriální lokality, a proto jsou tyto látky  často považované za všudypřítomné kontaminanty.

Druhý příspěvek na téma LÉČIVA VE VODÁCH, KALECH, Monitoring pitných vod v ČR a SR bude prezentovat Ing. Taťána Halešová, která vede projektové oddělení. 

Léčiva se staly běžnou součástí našeho každodenního života. I když jsou tyto látky důležité, jejich nadměrná spotřeba v humánní a veterinární medicíně představuje riziko nejen pro životní prostředí, ale v konečném důsledku i pro lidské zdraví.  Česká republika a Slovensko patří v mezinárodním srovnání mezi státy s nejvyšší spotřebou humánních léčiv a s průměrnou spotřebou veterinárních antibiotik. Výskyt léčiv a jejich metabolitů ve vodách je dnes možné s využitím citlivé instrumentální techniky LCMS monitorovat i na velmi nízké koncentrační úrovni, řádově v ng/l. Hlavním zdrojem kontaminace léčiv jsou odpadní vody. Z tohoto důvodu se v současné době v čistírnách odpadních vod (ČOV) testují moderní způsoby čištění. Bohužel, legislativa, která by kontrolovala kvalitu vod na výstupu z ČOV s ohledem na výskyt léčiv, není doposud dostupná. Výskyt léčiv není legislativně kontrolovaný ani ve stabilizovaném kalu, ani v  hnoji, které jsou aplikované na půdu jako hnojivo. Důsledkem je kontaminace zdroje pitných vod léčivy a jejich metabolity. 

Léčiva jsou ve své podstatě biologicky aktivní látky, které jsou do jisté míry schopny před uplatněním zamýšleného terapeutického účinku odolat přirozené metabolické přeměně v organismu. Bohužel právě tyto vlastnosti jsou z hlediska životního prostředí problematické, protože jsou spojeny s bioakumulací a toxickými účinky na organismy ve vodních a terestriálních ekosystémech. Následkem kontaminace environmentálních vod dochází k výskytu léčiv i v pitné vode a k možnému ohrožení lidského zdraví. Obavy přitom nevzbuzuje jen individuální toxicita, ale i působení jednotlivých účinných látek a jejich metabolitů ve směsích. Hovoříme o koktejlovém efektu, který může být příčinou vyšší toxicity. 

Rozlišujeme dvě základní skupiny léčiv - humánní léčiva a veterinární léčiva. Některá léčiva jsou návyková, tzn. že při jejich nadužívání může vznikat závislost. Tato léčiva řadíme do skupiny návykových látek. Závislost též vzniká užíváním nelegálnych drog (napr. amfetamin, heroin, kokain, LSD, MBDB, MDA, MDEA, MDMA, metamfetamin, THC).

V případě dotazů nebo zájmu o další informace z obasti testování, objednávku služeb ALS, nás prosím kontaktujte na info.cz@alsglobal.com nebo telefonicky na +420 226 226 228.