Aktuálně - Životní prostředí

Stanovení glyfosátu v zeminách

13.1.2020

Vážení zákazníci,

bez jakékoliv nadsázky je možné říct, že herbicid glyfosát představuje i pro laickou veřejnost jeden z nejznámějších pesticidů vůbec. Herbicidní přípravky, ve kterých je glyfosát přítomen jako hlavní účinná látka, jsou považovány za univerzální, totální a systémové herbicidy, hojně používané jak malými zahrádkáři, tak velkoplošně zemědělci.

Díky univerzálnímu účinku jsou rozsáhlé také možnosti použití glyfosátu. Aplikuje se primárně v zemědělství, a to pro odstranění plevelů z polí před setím nebo před vyklíčením semen. Někdy se glyfosátem před sklizní stříkají obilniny, kukuřice, řepka olejka nebo slunečnice, a to za účelem jejich vysušení (desikace), které umožňuje snížení vlhkosti zrn a tím dřívější sklizeň. Vedle zmíněného zemědělství se používá také pro hubení plevelů na vinicích a v ovocných sadech, dále v parcích, na veřejných prostranstvích nebo kolem železnic, rovněž pro odstranění plevele a nežádoucích travních porostů. Nutno podotknout, že nadměrná aplikace glyfosátu se ve výsledku stává kontraproduktivní, protože rostliny pomalu získávají odolnost, která postupně vede zemědělce k aplikaci dalších škodlivých herbicidů.

Vzhledem k dlouhodobému, rozsáhlému, prakticky neregulovanému a často zbytečnému nadužívání glyfosátu jsou dnes životní prostředí, zemědělské produkty, voda i potraviny touto látkou silně kontaminovány. Glyfosát i jeho degradační produkt AMPA (aminomethyl fosforečná kyselina) tak bývají často detekovány v celém spektru potravin, cereáliích, pivu, ovoci, zelenině, i v pitné vodě. Základní složky životního prostředí, tedy půdy i vody (povrchové vody podstatně více než podzemní), jsou těmito látkami doslova zamořeny.

Glyfosát obecně patří mezi látky, které nejsou v půdě perzistentní, a to na základě dvou principů. Po aplikaci na poli závisí osud glyfosátu na typu půdy. V určitých typech orných půd se glyfosát naváže na složky půdy s obsahem hliníku a stává se tak neaktivním. V jiných typech půd aktivní zůstává a je relativně rychle rozkládán půdními mikroorganismy. Díky tomuto principu nejsou nálezy glyfosátu v podzemních vodách, které slouží jako zdroje pitných vod, nikterak časté. Mnohé světové studie ovšem přítomnost glyfosátu v podzemních vodách prokázaly, většinou se jednalo o koncentrace v nanogramech na litr. Stopové množství glyfosátu i AMPA se tak dostávají dále do pitných vod i celého přírodního cyklu. Je tedy zřejmé, že osud glyfosátu v půdě a jeho následný přestup do podzemních vod, záleží na mnoha faktorech, jako jsou: typ půdy, její chemické složení, obsah vody, průběžná kultivace a dalších. Naopak v povrchových vodách bývají nálezy glyfosátu vysoké a četné. Průběžná kontrola půdy na obsah glyfosátu a to jak před vlastní aplikací, tak i s určitým časovým odstupem, významně přispívá ke kontrole koloběhu této látky v životním prostředí.  

Monitoring glyfosátu v životním prostředí i v potravinách je často řešenou problematikou. Pečlivě jsou sledovány i jeho zdravotní a ekologická rizika. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zařadila v roce 2015 glyfosát mezi pravděpodobné karcinogeny pro člověka (skupina 2A). Výrobce Monsanto toto zpochybňuje a odvolává se na relevantní toxikologické studie. Stanovisko odborníků na danou problematiku také není jednoznačné. Rakovinotvorné účinky na člověka stále prokázány nebyly.

Otázka používání a/nebo zákazu glyfosátu je tedy celosvětově velmi kontroverzní. Na jednu stranu platí fakt, že se jedná o účinnou a funkční látku, která je na trhu bezmála 50 let. Na druhou stranu v USA probíhají první soudní procesy. V Evropské unii zatím použití glyfosátu zakázáno není, a to do roku 2022, kdy Evropský parlament bude projednávat absolutní zákaz používání této látky. Od 1. ledna 2019 platí v České republice zákaz používání přípravků s obsahem glyfosátu před sklizní u plodin s potenciálním potravinářským účelem a diskutuje se omezení přípravků na bázi glyfosátu pro domácí potřebu.

Problematika pesticidů v zeminách byla do roku 2016 obsažena ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kde v příloze č. 2 byly stanoveny limity pro pesticidy – a to limit 0,01 mg/kg sušiny. S novelou této vyhlášky byla příloha č. 2 zrušena, a proto je v současné době platným právním předpisem Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí č. 1/2014 – Indikátory znečištění, kde v příloze č. 1 jsou stanoveny limitní hodnoty pro některé pesticidy. Přesto je obecně limit 0,01 mg/kg sušiny považován v odborné literatuře za doporučený.

Stanovení glyfosátu a AMPA ve vodách patří k našim standardně nabízeným analýzám. Vzhledem k výše uvedeným faktům jsme v rámci flexibilní akreditace (ČIA) právě rozšířili stanovení glyfosátu i na další zajímavé matrice, jako jsou půdy a sedimenty. Analýza glyfosátu a AMPA je prováděna pomocí zásadité extrakce, derivatizace a LC-MS stanovení. Obě látky stanovujeme s limitem reportu 0,01 mg/kg sušiny, což je hladina stanovení pro pesticidy v zemině, samotný glyfosát ani AMPA žádné limity stanovení v zeminách nemají.

Analyt

LOR (zeminy/ voda);

(mg/kg sušiny / µg/L)

Matrice

Glyfosát

0.01 / 0.05

zeminy/sedimenty/voda

AMPA

0.01 / 0.05

zeminy/sedimenty/voda

Máte-li požadavek na stanovení glyfosátů, konzultaci v oblasti kvality vod či jiných laboratorních analýz, neváhejte nás kontaktovat na tel. 226 226 228 nebo e-mailem na customer.support@alsglobal.com.